neděle 16. srpna 2015

Recenze - Kostičas (Samantha Shannon)

Příběh začíná v roce 2059. Devatenác­tiletá Paige Mahoneyová pracuje v londýnském kriminálním podsvětí, kde působí jako jakási „spojka" či „posel" – je krajinochodec, zvláštní typ jasnovidce. Žije v represivním režimu Scion, kde páchá velezradu už jen tím, že dýchá. Jednoho dne se její život navždy změní. Je přepadena, unesena a převezena do někdejšího Oxfordu, města, které před dvěma sty lety zmizelo z map. Tam je Paige vydána na milost a nemilost Strážci, nejkrásnější, ale zároveň nejděsivější bytosti, jakou kdy potkala









Kniha se odehrává v blízké budoucnosti v komunistickém režimu republiky Scion. Paige pracuje pro londýnský jasnovidný gang Sedm pečetí a její vidopán je rád, že jí má, protože Paige je krajinochodec: umí se vloupat do snových krajin ostatních lidí. Pak ale Paige unesou do ztraceného města Oxfordu, nyní nazývaného První Šeol, kterému vládnou podivné bytosti podobné lidem, Refájci. Tam si ji vybere tajemný a děsivý Strážce, odvede si ji do své rezidence a začne ji trénovat na post rudokabáta, ochránce před strašidelnými příšerami Emejci. Paige se to samozřejmě nelíbí, snaží se utéct z Prvního Šeolu a zachránit všechny jasnovidce, kteří jsou vydáni napospas nebezpečným Refájcům.

Do této knihy jsem šel, že to bude taková méně kvalitní oddychovka bez namáhání hlavy. Musím říct, že jsem se hluboce zmýlil. Vzhledem k nízkém věku autorky jsem ani nečekal žádný WOW! Opak byl pravdou. Ze začátku jsem se v tom sice moc nevyznal (vhod mi přišel slovníček, který se nacházel na konci knihy), ale pak se to rozjelo jako na horské dráze, která jede stále nahoru. Kostičas jsem skoro ani nemohl dát z ruky, jak byl čtivý. Byla tam akce, byla tam romantika, bylo tam překvapení, bylo tam všechno. Styl psaní Samanthy Shannon mi skvěle padl. Kdybych měl klobouk, smekám. Ani za milion bych nenašel jedinou chybu.



Hlavní hrdinku Paige jsem si hned vetřel pod srdce a prožíval jsem s ní všechny její smutky i radosti. Jednu věc na ní naprosto miluju, a to je její sarkasmus. Kolikrát jsem se musel zasmát jejím vtipným hláškám. Samozřejmě jsem si oblíbil i jiné postavy, jako třeba Liss, a proto mě hodně mrzí, že se jí v knize nedostalo více prostoru.

Nemůžu si pomoct, ale prostě musím pochválit Nakladatelství Host za úžasnou a krásnou obálku. Na omak je strašně příjemná a hodně se mi líbí ten zlatý ciferník a květina a vyražená Scionská kotva. Jednoduše za obálku palec nahoru a už se těším, jak budu v prackách ochmatávat druhý díl Vidořád, který vyjde AŽ(!!!!!) v říjnu.

Knihu bych doporučil fakt všem, ale hlavně příznivcům fantasy.

Hodnocení: 95 %

Žádné komentáře:

Okomentovat