Marta je ztracená. Je ztracená od chvíle, kdy ji jako miminko našli v kufru ve vlaku. Od té doby čeká v kanceláři ztrát a nálezů na liverpoolském nádraží. Je to už šestnáct let a Marta, které dali jméno Ztracená, stále doufá, že se o ni někdo přihlásí. Celou dobu Martu vychovává žena zvaná Matka, bigotní manipulativní tyranka, pro niž jsou všechny příjemné stránky života jen dílem Satana. Navzdory tomu si Marta zachová ničím nezkalenou víru v dobro a málem na svou naivitu doplatí, ale s pomocí přátel nakonec dokáže nástrahy zlého světa překonat.
Na první pohled fantaskní příběh, který se odehrává prakticky celý na liverpoolském nádraží sedmdesátých let, se mohl docela dobře stát. Autorka stránky své knihy zaplňuje svéráznými hrdiny a napínavými dějovými linkami, ať už je to vzrušující nález kufříku údajně obsahující předměty skupiny Beatles, či objevování tajuplných chodeb pod městem, a jak sama přiznává, její kniha je „milostným dopisem městu Liverpool“. A především je to příběh hledání vlastní identity. Je to příběh ztrát a nálezů. Příběh podobající se pohádce, viděný čistýma očima dívky, která si dokázala vytvořit svůj vlastní magický svět mezi zdmi rušného nádraží, mikrosvět, v němž čtenář spolu s Martou a jejími přáteli objevuje celý vesmír.
Co byste dělali, kdyby vás vaše matka, když jste byli ještě malé miminko, odložila v kanceláři ztrát a nálezů na liverpoolském nádraží a nechala vás tam na té nejvyšší polici ležet až devadesát dní? A pak byste museli žít s náhradní despotickou Matkou, jež ve všem vidí ďábla? Tak přesně tohle se stalo Martě Ztracené, dívce, která za celých šestnáct let svého života nevystrčila ze svého nádraží nos. Jak má ale svůj životní příběh dotáhnout do šťastného konce, když ani pořádně nezná jeho samotný začátek?