úterý 10. května 2016

RC Recenze - Ódinovo dítě (Siri Pettersen)

První díl fantasy trilogie Havraní kruhy.
Představ si, že ti chybí něco, co všichni ostatní mají. Něco, co dokazuje, že patříš do jejich světa. Něco tak důležitého, že bez toho nejsi nikdo. Jsi jen nákaza. Pouhý mýtus. Člověk.
Hirka se ve svých patnácti letech dozvídá, že je Ódinovo dítě — bezocasá stvůra z jiného světa. Opovrhovaná, obávaná a pronásledovaná.
Někdo si však nepřeje, aby její tajemství vyplulo napovrch, a hodlá toho docílit všemi prostředky. Hirka, jíž jde náhle o život, musí uprchnout. Existují však nebezpečnější stvoření než Ódinovy děti a Hirka není jediná, kdo prošel bránou mezi světy…
První díl úspěšné norské fantasy trilogie Havraní kruhy inspirované severskou mytologií je nejen skvěle gradovaným dobrodružstvím, ale také příběhem o touze po spravedlnosti, o nebezpečí slepé víry a právu či odhodlání vést druhé.


Kupujete si vy, knihomolové, tituly, které chcete v nejbližší době číst, na jistotu, tedy projíždíte internet, aby jste si o nějaké knížce našli co nejvíc a hledáte kladné či záporné recenze? Anebo je u vás výběr spíš tak trochu naslepo a nezajímají vás žádné informace jenom proto, že vás kniha prostě zaujala svojí anotací nebo obálkou? U mě více převládá ta první možnost, ale někdy se stane, že si pořizuji nějaké ty kousky velice spontánně. To se mi právě nedávno stalo u knihy Ódinovo dítě, jejíž české vydání si pod svá křídla vzalo nakladatelství Host, a já si, když jsem ji poprvé zahlédl v edičním plánu, řekl, že tuhle knihu si jednoduše nemůžu nechat ujít. A rozhodně jsem chybu neudělal.

Příběh téhle neotřelé knihy nás zavede do jedenácti říší, území, kterému už po stovky let vládne Rada, dvanáct mocných a bohatých rodů usilujících o pořádek v této Vidoucím neopomíjené zemi. Jenom Jemu, spasiteli v podobě havrana, jsou totiž její obyvatelé, aetlingové, kterým z páteře vyrůstá dlouhý ocas, zavázáni a jenom ho uctívají. Aetlingové dostali od Vidoucího do vínku kromě ocasu i jednu velmi neobvyklou schopnost, přimykání, tedy sílu, jejž je spojuje se zemí a vším ostatním. Avšak lidmi se proslýchá, že zde existují i tací, kteří jsou bezocasí a bez schopnosti přimknout, a těmto mýtickým stvořením říkají Ódinovy děti. Nikdo je ale nikdy nespatřil.

Hirka, dívka, která žije v jedné z říší, by si nikdy nepomyslela, že není tím, čím se odjakživa považovala. Až ve svých patnácti letech, těsně před jejím Obřadem, jenž by ji i ostatní aetlingy měl ochránit před dalšími nestvůrami z jiných světů, slepými, se dozví, že je Ódinovo dítě. To, že je normální aetling a že ji o ocas připravil v dětství vlk, je jen obyčejnou lží a ona se musí vypořádat s tím, že je monstrum, které nepatří do tohoto světa. Že je člověk. Musí se někam ukrýt před Radou, jinak by ji stihla nenávist všech lidí a následně i smrt. Ale kam? Pomůže jí dávný kamarád z dětství Rime, vnuk jedné z nemocnějších žen v říších, do kterého je už dlouho platonicky zamilovaná, nebo si bude muset vystačit sama?

Hlavním prvkem knihy Ódinovo dítě, jenž z ní dělá velmi zajímavé čtivo, je její originalita a neotřepaný nápad. Norská autorka Siri Pettersen se nechala inspirovat severskou mytologií a z knihy je dost cítit ten neutuchající skandinávský chlad. Kromě té správné severské atmosféry dokázala Pettersen vybudovat skvělý fantasy svět, který má opět pod palcem nějaká určená skupina lidí a v němž se také samozřejmě objevují i protesty. V tomhle sice kniha zas tak originální není, ale všechno je to tak dobře vylíčené, že vám to vůbec nebude vadit.


Špatně na tom nejsou ani spisovatelčiny postavy. Vypadá to, že v jejich vykreslování bude ona mistr a nejen Hirka, ale i ostatní hrdinové se mi téměř hned zalíbili. Ale naopak to, co mě po celou dobu čtení štvalo, byla ta příšerná rozsáhlost. Děj, který nebyl sám o sobě zas tak špatný, se rozvíjel sakramentsky pomalu. Čtivý sice styl psaní autorky byl, ale na mě knížka byla až příliš dlouhá. Kdyby se nějaké ty popisy trochu proškrtaly, byl by to skoro dokonalý příběh s jenom malými nedostatky.



Celkově knihu Ódinovo dítě hodnotím převážně kladně. Kromě té délky a přehnané rozsáhlosti se mi knížka líbila a já si její čtení dost užil. Přestože se jedná o debut Siri Pettersen, svůj velký spisovatelský talent ukázala již zde a další díly série Havraní kruhy budou na kvalitě určitě ještě o dost přibývat. Už se nemůžu dočkat, jak tento nápaditý příběh bude pokračovat a soudě podle skvělého konce to bude velmi zajímavá a úžasná podívaná.

Hodnocení: 85 %






Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji portálu eReading.cz
Zdarma ukázka knihy je dostupná ZDE

5 komentářů:

  1. Pěkná recenze, já se na knihu stoprocentně chystám, protože severskou mytologii miluju - tak jsem zvědavá, co autorka vymyslela :) Přeji pěkný večer :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jestli máš ráda severskou mytologii, je to pro tebe to pravé :) Tak příjemné čtení ;)

      Vymazat
  2. Skvělá recenze, jen pozor, že autorka se jmenuje Pettersen(ová), nikoli Petterson.

    OdpovědětVymazat
  3. Knihu jsem také četla a moc se mi líbila. S rozsáhlostí jsem zase až takový problém neměla, hodně mi ale vadila špatně zapamatovatelná a vyslovitelná jména. Na můj vkus měla kniha až zbytečně moc rozpracované politické pozadí. Ale jinak šlo o skvělý příběh, který jsem si opravdu užila. Těším se na pokračování :)

    OdpovědětVymazat