úterý 26. září 2017

Recenze - Spící obři (Sylvain Neuvel)

Deadwood, Jižní Dakota. Jedenáctiletá Rose se prohání na kole poblíž domova, když tu se náhle propadne pod zem. Probere se na dně jámy v krychlové místnosti, na jejíchž stěnách září tajemné složité symboly. Hasičům, kteří ji přispěchají zachránit, se naskytne ještě podivnější pohled: Rose leží na dlani obří kovové ruky.

Uběhlo sedmnáct let, avšak záhada bizarního artefaktu, jeho původu či tvůrců zůstává nevyřešena. Určení stáří se vzpírá logice, vojenské zprávy jsou cenzurované, nové teorie zuřivě zamítané. Pár lidí však neúnavně pátrá po odpovědích, mezi nimi i Rose, toho času již vystudovaná fyzička a vedoucí tajného týmu pokoušejícího se rozluštit záhadné symboly. Brzy je jasné, že se ocitli na cestě k odhalení objevu, který přepíše dějiny lidstva. Buď mu přinese definitivní mír, nebo hromadnou záhubu…



Dokázali byste si představit, že nejsme ve vesmíru sami? Že daleko od nás žijí civilizace daleko vyspělejší než planeta Země v současnosti, které nám již v dobách našeho pravěku věnovaly nezničitelnou zbraň na obranu v budoucích válkách? Tato zbraň se po mnohá tisíciletí ukrývala pod zemí, rozdělená na několik částí. Je vyrobena z jednoho z nejvzácnějších a nejtvrdších kovů na světě a má podobu dech beroucí obryně vysoké jako dvacetipatrový mrakodrap.

Zdá se to jako osud, když je zrovna Rose Franklinová, americká fyzička a vědkyně, vybrána neznámou společností ke zkoumání obrovské, kovové ruky, protože právě ona ji ve svém dětství podivnou náhodou objevila. Propadla se zemí do hliněné komory ve tvaru krychle, v níž byla tato ruka uložena, k tomu i obklopena panely ze stejného materiálu. Skládá se především z kovu zvaného iridium, což dokazuje, že tento zvláštní nález nemohl být zhotoven lidmi, protože se na Zemi nachází jen ve velmi zanedbatelném množství. Ještě když testy potvrzují, že ruka ležela v podzemí několik tisíc let.


Kvůli prozkoumání celého toho mystéria se se záštitou americké vlády začíná pod utajením vytvářet speciální tým. Do něho jsou spolu s Rose jako hlavou projektu zařazeni dva armádní piloti, kteří se od teď noc co noc vydávají nad území Spojených států a pomocí speciálně vytvořeného chemického posypu hledají zbývající části železného obra, oddělené od již nalezené ruky a pravděpodobně skryté pod povrchem různých míst planety. Jedním z těchto pilotů je Kara Resniková, svérázná mladá žena, jež je kvůli svým kladným výsledkům v armádě společně se svým kopilotem vybrána právě k nalezení zbytku železné obryně. To ještě ale neví, jak moc je doopravdy pro úspěšnost tohoto projektu důležitá.

Kniha Spící obři je debutem kanadského spisovatele Sylvaina Neuvena a zároveň prvním dílem nové science fiction trilogie s názvem Akta Themis. Do povědomí čtenářů, a to i do toho mého, se titul dostal pomocí své krásné a nevšední obálky s otvorem na předních deskách, ale také především svým výjimečným příběhovým zpracováním. Spící obři totiž nedisponují obyčejným textem a popisy, jsou totiž seskládáni jen ze zaznamenaných rozhovorů a různých dokumentů.

Ještě větší zajímavost do knihy vnáší mužská, v určitém smyslu hlavní postava, která je tváří neznámé organizace, již kovová ruka velmi zaujala, a v jehož popisu práce je komunikovat s týmem zkoumajícím obryni a vést s nimi rozhovory. Totožnost tazatele nám po celou dobu čtení není ani trochu prozrazena, jméno, vzhled, natož jeho minulost. A to Spící obry činí ještě více tajemnější a napínavější. A i přestože o něm tedy nevíme téměř zhola nic, stále je v jeho promluvách v rozhovorech cítit jisté charisma a byl mi, vcelku překvapivě, dost sympatický.

Sylvain Neuvel ve svém příběhu kombinuje a soustředí se na mnoho pozoruhodných, rozmanitých témat. Do teorií mimozemského života a jeho technologií se vměšují také spousta odvětví vědy, zejména fyzika, chemie a částečně i matematika. Velkou roli ve Spící obrech ovšem hraje také politika. Asi byste těžko hledali jinou beletristickou knihu, ve které by vystupovalo více současné světové politiky. Autorův pohled na ni děj dobře obohacoval, a ačkoli politiky nebylo v knize vůbec málo, styl psaní si pořád udržoval čtivost. Oproti vědě je zde rovněž velice důležitá mytologie a báje, hlavně ze starého Řecka a Říma.

Spící obři je nadmíru chytrá sci-fi kniha z pera začínající spisovatele, což na ní ale není vůbec znát. Po těch spíše odpočinkových knihách, které obyčejně čtu, bylo pro mě celkem osvěžující číst něco tak moudrého, dospělého a promyšleného, navíc s naprosto odlišným zpracováním. Třebaže Sylvain Neuvel zpracovává mnoho různých témat, její forma z knížky činí velmi rychlé čtení. Postavy jsou i přes téměř chybějící popisy výborně vykreslené, z rozhovorů s tajemným tazatelem se toho o nich hodně dozvíme, více nám je také můžou přiblížit příležitostné deníkové záznamy. Závěr a ten velmi zvláštní cliffhanger na úplném konci mě doslova zvedl ze židle a doufám, že na překlad pokračování nebudu muset čekat dlouho. V trilogii Akta Themis vidím veliký potenciál a i další díly budou mít jistě co nabídnout.

Hodnocení: 90 %

2 komentáře:

  1. O knize hodně přemýšlím a díky tobě si ji asi opravdu přečtu! :) Pěkná recenz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jsem rád, že jsem tě na ni nalákal, snad se bude líbit :)

      Vymazat