sobota 6. srpna 2016

RC Recenze - Zahrada spáčů (Lisa Heathfield)

Vše, co Pearl za svůj krátký život poznala, se dá vyjádřit jediným slovem – Seed. Tak se nazývá uzavřená komunita, ve které se narodila. Řídí ji Papa S, duchovní vůdce, kterého všichni milují a uctívají. Když je Pearl patnáct let, přistěhuje se do Seed nová rodina, a s ní Ellis. Okouzlující a výřečný chlapec začne Pearl vyprávět o životě mimo komunitu. Odhaluje pravdu, která měla zůstat skryta. Bude mít dívka možnost poznat okolní svět na vlastní oči, nebo ji Papa S nikdy nedovolí odejít?










Velký dům obehnaný krásnými poli, lesy a loukami. V něm žije uzavřená komunita spolu s matkou přírodou a jejich vůdcem Papou S. Život v něm se zdá jako pohádka. Nebo se to opravdu jenom zdá?

Pearl celé své dětství strávila v Seed, obrovské zahradě, ve které žije se svou rodinou, komunitou odevzdanou pouze matce přírodě, jež promlouvá přes jejich vůdce Papu S. Toho všichni do jednoho bezmezně milují. Stejně tak Pearl miluje i svůj domov a kromě pár výjimek z něj téměř nevystrčila paty, protože ví, že za branami Seed se nachází pouze ošklivý svět plný zla a smutku. Ale to příliš neřeší. Den co den pracuje na polích a užívá si s přáteli svůj bezstarostný a nádherný dospívající život.


Zlom nastane tehdy, kdy do jejich společenství Papa S přijme tří člennou rodinu, která má za sebou nehezkou minulost strávenou ve venkovním světě a jež chce v Seed začít od začátku. Tak se Pearl seznámí s Lindou, její malou dcerkou Sophie a synem Ellisem, jenž Pearl na první pohled upoutá. Od té doby s Ellisem tráví čím dál tím víc času a cítí, že nechce být pouze jeho kamarádka. Vypráví jí něco málo o životě tam venku a Pearl postupně začíná sžírat pocit, jestli je život v Seed tak perfektní, jak si myslela. A je opravdu Papa S ten, za koho se vydává, nebo je to jen prachobyčejný podvodník?

Na knížku Zahrada spáčů mě nalákal hlavně její originální námět, o něčem takovém jsem zatím ještě nic nečetl, i když mě téma těchto uzavřených komunit vždycky velice zajímalo. Jelikož je Zahrada spáčů debutem začínající spisovatelky Lisy Heathfield, nečekal jsem bůhvíjak výborné zpracování příběhu. A to se také splnilo. Avšak i přesto jsem dostal přesně to, co jsem potřeboval a chtěl, zajímavé a dost jedinečné vyprávění o velmi choulostivém tématu.

Už hned první kapitola knihy mě upoutala. Ta počáteční menstruační historka mě okamžitě posunula dál ve čtení a byl jsem zvědavý, co se vlastně bude dít pak. Ale jak autorka začala zajímavě, tak i celkem nudně pokračovala. Tak se to táhlo až téměř do poloviny, kdy vlastně jenom popisovala obyčejné dny strávené v Seed. Pak už to začalo nabírat na obrátkách, konečně se něco dělo. Tuto část až do konce jsem slupnul jako malinu. Strašně mě to bavilo, nedovedl jsem se skoro od čtení odtrhnout a do konce to bylo zase tak dobré jako na úplném počátku. Na konci pár vybraných kapitol se dokonce i objevovaly krátké vsuvky psané neznámou ženskou postavou. Ty byly úžasné a líbilo se mi, jak byly obestírané takovým tajemnem i to, co z nich nakonec vzešlo.

.
Lisa Heathfield si umí pěkně s postavami pohrát. Jednoznačně je u nich vidět vývoj, jímž si po celou knihu procházejí. Pearl, stejně jako její stejně staří kamarádi v Seed, je zpočátku velmi naivní a důvěřivé děvče. To se naštěstí po nějaké době změní a začne se konečně chovat tak, abych nad jejími myšlenkovými pochody nevrhal oči v sloup. Autorka také bez žádných pochyb dokázala mistrovsky udělat z Papy S takového slizkého padoucha a ničemu, až by chvílemi i samotná Umbridgeová z Harryho Pottera vypadala oproti němu jako hodná, nevinná tetička, což vypovídá samo o sobě. Některé části mi přišly i poněkud nechutné, takže varuji, tato knížka se příliš nehodí pro slabé povahy.

Zahrada spáčů je spíše lehký, svěží příběh s neokoukaným námětem a pěknými postavami. Neočekával bych ale od něj nic příliš extra. Lisa Heathfield se přece jenom zvláště věnuje popisu života v takové komunitě a to, co každý čeká už od úplného začátku, přijde až v posledních kapitolách. Ale i tak mě kniha velmi bavila, takhle v létě mi přišla skvěle k chuti a tu první půlku autorce s klidným srdcem odpouštím, protože mě nakonec její kniha uspokojila. Podle mě knížka skončila velmi otevřeně a zanechala ve mně velké množství nezodpovězených a celkem i důležitých otázek, a tak bych se naprosto nezlobil, kdyby vyšlo ještě nějaké další, alespoň kraťoučké, pokračování.

Hodnocení: 75 %

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji portálu eReading.cz
Zdarma ukázka knihy je dostupná ZDE

4 komentáře:

  1. Teda! Děkuji za doporučení. O knize už jsem slyšela, ale teprve te´d jsem nějak vážněji začala uvažovat o přečtení. Knihu z prostředí nějaké podobné komunity jsem zatím nečetla.

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělá recenze! :)
    Musím se po knize podívat! :)

    OdpovědětVymazat