Recenze - Naslouchač (Petra Stehlíková)

Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa

Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách, těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin.

Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem.

Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveného vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea.

Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.

Dobrých autorů fantastiky máme u nás v České republice celkem dost, ale světoznámým zahraničním spisovatelům, kteří se věnují právě tomuto žánru, se zatím vyrovnal jen málokdo. Ale teď tady máme nového adepta. Petra Stehlíková napsala velmi dobrý fantasy román i se sci-fi a dystopickými prvky, které se spolu výborně doplňují, a vytvářejí tak skvěle vymyšlený příběh na velmi podobné úrovni jako jeho zahraniční protějšky.

Kniha Naslouchač nás přenese o přibližně 300 let dál do budoucnosti, která se samozřejmě obrátila vzhůru nohama, než jak ji známe teď. Během těch tří století se na Zemi objevil sklenit, nerost, u kterého se ukázalo, že vyzařuje tolik energie, že je vzácnější než všechny démanty světa. Prahl po něm celý svět, ale jen někteří šťastlici mohli tento drahý kámen těžit a opracovávat, začalo se jim říkat sklenaři. Ve sklenařských městech postavených poblíž sklenitových dolů podél pohoří Ural tito lidé žili svůj život zaslíbený jenom tomuto nerostu. A pak svět zamořila válka. Kvůli ní se vzduch, který byl za Uralem otráven uměle vytvořenou zbraní a který vyhubil všechno na tomto území, začal posunovat i přes dlouhé pohoří. Ale pak jeden sklenařský brusič přišel na způsob, jak tomuto osudu předejít. Sklenaři, kteří se během války stali otroky lidu z nížin, vyrobili z nerostu obrovské věže a vytvořili z nich dlouhatánskou zeď, jež by měla nečistému vzduchu zamezit, aby se nedostal přes pohoří. Takovou moc sklenit má. A tak od té doby pod krutou nadvládou lidí z nížin sklenaři těží sklenit a starají se o zeď, aby mohli jejich utlačovatelé s klidem a v luxusu dýchat a žít.

Ilan je sklenařka, žije v ghettu sklenařského města Amárie uprostřed bývalého Uralu, teď nazývaného Duvalským pohořím, a už od narození musí předstírat, že je chlapec, jinak by ji čekal nelehký osud. V této době se stále častěji děti rodí s různými postiženími, ale Ilan se narodila bez poskvrnky, a navíc jako dívka. Až by trochu povyrostla, musela by se stát společnicí bohatých nížiňanů, a tak ji její matka raději prohlásí za chlapce s hendikepem, ti však musí již od útlého dětství těžit sklenit, díky němuž jsou po pár let úplně zesláblí a při velkých bolestech umírají. Když ale Ilan dovrší věku pěti let, zjistí se, že se narodila jako naslouchač - pozice ryze mužská - který díky svému výbornému sluchu spravuje sklenit. Ilan vezmou do učení a už za pár let se vyrovná kdejakému zkušenému brusiči. Díky náhodě i jejímu talentu si ji vybere jako svého služebníka kapitán bojovníků pětadvacítky, jež se stará o bezpečí sklenařských měst. Ilan se tak spolu s ním i jeho válečníky vydá na cestu Duvalským pohoří a zjišťuje tajemství, která by jako obyčejný sklenař vůbec neměla, a ani nechtěla, znát. Opravdu je území za zdí naprosto pusté a prázdné a byla minulost přesně taková, jak si myslela?

V poslední době se snažím objevovat více domácích spisovatelů a dávat jim větší šanci. Naslouchač mě zaujal hned na první pohled, před půlrokem, kdy mně učaroval svou nádhernou obálkou a anotací, která zněla líp než skvěle. Rozhodnuto bylo, když jsem za slovem "autor" zahlédl české jméno, Petra Stehlíková, a já se na její vydání začal těšit jako malé děcko. Ani jsem se nenadál a knížku jsem měl přečtenou. Teď před Petrou musím smeknout, protože tento počin se jí podle mě neskutečně povedl.


Co se mi v knize velmi líbilo, je ten značně originální námět. Autorka nepoužila takové ty typické fantastické prvky jako třeba draky či kouzelníky, ale šla na to tak trochu jinou formou. Fantasy zde zastupuje spíše to, že hlavní hrdinka umí naslouchat nerostu. Kromě fantasy si také zdárně poradila i s tou dystopickou částí a svůj svět dokázala vytvořit, zasadit do toho našeho a popsat na jedničku. Vzhledem k tomu, že sklenaři, kteří v knize obývají území pohoří ohraničujícího Evropu a Asii, sem přišli z dávno zaniklého Rumunska, do knihy je zakomponována velká část rumunských slovíček, vy si nemusíte ale dělat starosti, že něčemu nebudete rozumět, protože jsou výborně popsána a hned přeložena. Pro jistotu se ale na konci knihy nachází podrobný slovníček všech těchto výrazů.

Zase mě ale moc nenadchl samotný děj knížky. Celých prvních sto stran Petra věnovala popisování a seznamování se s prostředím i s postavami, jež nejsou vůbec špatné a opravdu není těžké si je oblíbit. Tahle část mě strašně bavila, od knížky jsem se vůbec nemohl odtrhnout. Musím uznat, že autorka tohle měla více než skvěle promyšlené. Pak nastoupila samotná dějová linka. Pořád se to četlo dobře a dobrý nápad příběh rozhodně nepostřádal, ale asi jsem čekal víc akce. Celých dvě stě stran Ilan a družina bojovníků jenom cestuje a párkrát na této výpravě zažije nějaké to nebezpečí. Tohle mě malinko zklamalo, představoval jsem si něco trochu víc.

To ovšem nic nemění na tom, že Naslouchač je úžasná knížka a celé její čtení jsem si užil. Námět, postavy a prostředí mě okouzlily a já už netrpělivě vyhlížím vydání pokračování s pracovním, ještě neoficiálním názvem Faja. Čekám od něho super čtivý příběh se zápletkou, která mě nenechá vydechnout. Naslouchače můžu s čistým svědomím doporučit, je to super kniha, která bude bavit každého příznivce YA, fantasy, sci-fi i dystopií. A jestli stále nevěříte českým knihám, i tak to zkuste, podle mě litovat nebudete.

Hodnocení: 80 %