Seth se topí, zoufalý a osamělý v posledních okamžicích svého zápasu s rozběsněným mořem. Pak ale procitne. Nahý, hladový a žíznivý, ale při vědomí. Jak je to možné? Vybavuje si přece, jak se mu lámaly kosti, jak mu pukla lebka při nárazu o skalisko. Jakto, že je teď tady? A co je tohle vlastně za podivné místo? Seth začíná pátrat po odpovědích, v naději, že možná není úplně sám, že se neocitl ve svém soukromém pekle, kterého se tolik bojí, že tu možná je... něco víc.
Nepřemýšleli jste někdy nad tím, jestli se někde nenachází něco víc? Jestli celý váš život není jenom pouhá nepovedená náhražka něčeho opravdového, pouhá předehra reality, jež před vámi byla až doteď ukrývána. Místo, kde na vás čeká skutečný život a štěstí. V hloubi duše o tom něčem víc aspoň jednou každý jistě snil, představoval si samé dobré věci. Ale postavit se tomu čelem a přijmout to je něco trochu jiného. A nyní to leží před šestnáctiletým Sethem, který umírá.







